Svaz chemického průmyslu chce část výnosů z povolenek

The Czech Chemical Industry Association calls for EU ETS changes to safeguard European industry while supporting decarbonisation. It seeks more flexible rules and a greater share of ETS revenues.

Svaz chemického průmyslu (SCHP) obecně konstatuje, že revizi EU ETS je třeba nastavit tak, aby systém skutečně podporoval nákladově efektivní dekarbonizaci, ale nikoli útlum evropské průmyslové výroby. „V rámci revize došlo k části úprav, po kterých průmysl volal například v oblasti lineárního redukčního faktoru, využití výnosů nebo dílčí úpravy rezervy tržní stability. Navržené úpravy poskytují průmyslu více prostoru na realizaci dekarbonizačních opatření, ale čas sám o sobě nestačí,“ konstatuje se v materiálu SCHP.

Pro úspěšnou dekarbonizaci průmyslu a potřebné investice jsou podle SCHP potřeba i další podmínky, jako dostupná a funkční infrastruktura včetně technologií pro zachytávání a ukládání uhlíku a zejména konkurenceschopná cena elektřiny, která má zásadní vliv na poptávku po „zelenějších“ produktech. „Bez těchto podmínek ani dodatečný čas navíc nepřinese potřebnou změnu. Ambice pro rok 2040 musí být proto posuzována ve vazbě na reálné technologické, energetické a infrastrukturní možnosti jednotlivých sektorů a členských států, zejména průmyslově orientovaných ekonomik. Upozorňujeme, že nadále obecně absentují ekonomické a technické podmínky dekarbonizace, bez kterých toto prodloužení pouze v čase oddaluje aktuální problém,“ uvádí SCHP.

Zásadní je podle SCHP zmírnit trajektorii snižování stropu tak, aby povolenky zůstaly v systému dostupné i po roce 2040 a nevznikal nepřiměřený tlak na jejich cenu. Navýšení celkového stropu přibližně z 3 761 na 5 107 mil. EUA a snížení lineárního redukčního faktoru (LRF) na 3,7 % pro 2031–2035 a 1,7 % pro období 2036–2040 představuje pozitivní posun, LRF by však neměl být automaticky navyšován v závislosti na dostupnosti mezinárodních kreditů. Mezinárodní kredity a domácí carbon removals mohou být využity jako doplňkový flexibilní nástroj, jejich objem však má být dodatečný k celkovému množství povolenek, nikoli odečítaný na úkor alokace pro průmysl. Zároveň je nutné zohlednit dosud nejistou technickou a ekonomickou dostupnost některých technologií k odstraňování uhlíku (Bio-CCU/S, Direct Air Carbon Capture) a zahrnout Carbon Capture and Utilisation mezi způsobilé nástroje dekarbonizace.

HLAVNÍ JE KONKURENCESCHOPNOST

Ochrana konkurenceschopnosti a prevence úniku uhlíku (carbon leakage) musí zůstat hlavním účelem bezplatné alokace, konstatuje SCHP. „Do doby, než bude v praxi ověřena plná funkčnost mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), včetně ochrany exportu, nemá docházet k dalšímu zpřísňování bezplatné alokace ani k zavádění podmínek zvyšujících náklady evropských výrobců. Obecně nevidíme taktéž důvod pro zavádění nové podmíněnosti bezplatné alokace. Je třeba odstranit či zásadně zjednodušit podmíněnost bezplatné alokace vazbou na energetické audity, dekarbonizační plány a povinnost proinvestovat obdrženou alokaci; bezplatná alokace nemá fungovat jako sankční ani administrativní nástroj. Nesouhlasíme s podmíněností bezplatnou alokaci zpět investovat. Nová podmíněnost penalizuje evropské výrobce vůči konkurentům, kteří takové podmínky nemají; dovozci budou nadále těžit z úlevy na CBAM náklady, odvozené ze získávání bezplatné alokace evropských zařízení v plné výši. Podmínka proinvestování 100 % bezplatné alokace obdržené v daném pětiletém období při pravidlu „80/20“ je zcela nesmyslná, penalizační a demotivační, zvláště při absenci podmínek pro dekarbonizaci. Podmínka alokace 20 % povolenek až po dokončení projektu znamená extrémní zásah do cash flow firem, který sám podkopává ekonomiku investic, potřebu zajistit minimalizaci výdajů v době jejich realizace. Tuto podmíněnost je třeba zrušit,“ stojí ve stanovisku SCHP.

„Výnosy z povolenek musí být v maximální možné míře vráceny do průmyslu. Navržený minimální podíl 50 % pro ETS sektory je nedostatečný."

VÝNOSY MUSÍ BÝT VRÁCENY PRŮMYSLU

U benchmarků (výkonnostních standardů vyjadřujících množství emisí skleníkových plynů připadající na jednotku produkce, které slouží k výpočtu bezplatně přidělovaných emisních povolenek) je podle stanoviska SCHP třeba zohlednit reálné technologické možnosti jednotlivých odvětví, včetně sektorově specifického nastavení tepelného a palivového benchmarku. „Je třeba požadovat, aby jejich další snižování lépe odpovídalo reálným technologickým možnostem průmyslu a nevedlo k nepřiměřenému poklesu bezplatné alokace. Vedle zmírnění ročních limitů pro snižování benchmarků je potřeba upravit metodiku založenou na 10 % emisně nejefektivnějších zařízení tak, aby tato skupina současně představovala alespoň 10 % výrobní kapacity nebo úrovně činnosti daného benchmarku; pokud tomu tak nebude, měl by být vzorek rozšířen. Cílem je zabránit tomu, aby malá, specifická či experimentální zařízení nereprezentativně snížila benchmark pro celé odvětví včetně velkých zařízení s konvenční technologií. Je potřeba zároveň podpořit sektorově specifické nastavení tepelného a palivového bench­marku tam, kde jednotný horizontální benchmark neodpovídá technologické realitě daného odvětví, za podmínky dostupnosti kvalitních dat a bez nepřiměřené administrativní zátěže,“ tvrdí SCHP.

Výnosy z povolenek a finanční mechanismy musí být podle vedení SCHP v maximální možné míře vraceny do průmyslu (ETS sektorů) na financování dekarbonizačních investic (přičemž preferenčně by měly být výnosy směřovány do energeticky náročných odvětví), kompenzace nepřímých nákladů a ochranu konkurenceschopnosti. „Převod části výnosů z dražeb do rozpočtu EU nebo financování provozu institucí EU z těchto prostředků není vhodné podporovat; navržený minimální 50% podíl národních výnosů pro ETS sektory je nedostatečný. Modernizační fond je třeba zachovat pro způsobilé státy až do roku 2040, posílit nad navržená 2 % celkového stropu a umožnit kumulaci podpor i dostatečnou intenzitu podpory bez plošných podmínek, jako je 20% snížení spotřeby energie. Návrh plošné podmínky povinného snížení celkové spotřeby energie prostřednictvím energetické účinnosti nejméně o 20 % může omezit řadu významných projektů,“ je přesvědčen SCHP.

Fungování rezervy tržní stability (Market Stability Reserve, MSR) je třeba upravit tak, aby v prostředí klesající nabídky povolenek dále neomezovala likviditu trhu a současně účinně tlumila nadměrnou cenovou volatilitu. Snížení odvodu povolenek do rezervy z 24 % na 12 % je vhodné doplnit dynamickým přizpůsobením parametrů včetně stahovaného množství, úpravou čl. 29a směrnice o EU ETS a možností účinnější reakce na excesivní cenové výkyvy či manipulaci s trhem. Pro malá zařízení je vhodné zavést plošnou výjimku pro emise do 25 000 tun CO₂ ročně bez ohledu na výrobní kapacitu, aby se snížila administrativní zátěž a narovnaly podmínky mezi členskými státy.

„SCHP ČR požaduje, aby pozice ČR požadovala, aby návrh zohlednil práci Critical Chemicals Alliance, iniciativy Evropské komise zaměřené na identifikaci kritických chemických molekul nezbytných pro odolnost a udržení konkurenceschopnosti průmyslu v EU. V návaznosti na její závěry by měl být zaveden zvláštní režim pro zařízení významně zapojená do výroby kritických chemických molekul nebo do příslušných hodnotových řetězců, které v konečném důsledku vedou k výrobě těchto kritických molekul. Konkrétně ČR bude usilovat o to, aby v rámci tohoto režimu nedocházelo k dalšímu automatickému snižování relevantních benchmarků, nýbrž aby byly zachovány na úrovni platné pro období 2021–2025, případně hledat jiná obdobná řešení. Jako základ tohoto mechanismu ČR navrhuje zohlednit procesy a zařízení významné pro kritické molekuly (například dle metodiky vypracované v rámci Critical Chemical Alliance).“

Poznámka redakce

Článek byl zpracován před proběhnutím diskuse o rámcové pozice ČR k revizi EU ETS a je aktuální k 7. 9. Rámcová pozice by dle aktuálních informací měla být projednávána na vládním Výboru pro EU dne 14. 9. 2026.